Tam na počátku věků,
pláče dívka , paprsek střibrného světla,
co sílu bohů ve dlaních svých skrýva,
modrýma očima křištálů
hledí za bezbrehý oceán,
smutek nekonečný v hlubokých studnicích poznání
slzy indigů po tvářich anděla stékají.
Oceán daleký a hluboký jak vesmír sám
staré mystérie sirén v hlubinách ukrývá
Dcera bohů na bílem břehu stojí
vlasy stříbrné a křídla jak křištály
ruce bílé k moři zvědá
do rukou sirén svůj osud vkledá
žal Beltane-klenot stracených- zlomil,
do hrobu dávnych moří uložil.
Kletba jejího rodu přetrvává,
za dne nádherné díte lesných elfů
za měsícem ozářených nocí sirénou
jež v hloubi moře hledá
tajemný poklad svých předků,
co zlato neskrýva
lež tajemství ztracené lásky
co Beltane zvábil do mořského hrobu svého véčného spánku.
Ditta | 
Zde hledá
♥